Imprimer cette page
jeudi, 30 septembre 2021 03:10

Haakakai no Vaipoo – Légende de Vaipoo – Fatu Iva

Haakakai no Vaipoo – Légende de Vaipoo – Fatu Iva

Haakakaitia e Daniel Tevenino Teevaeva

 

« E vai nei o Paoa me Tehaanau. E noho nei âua i Taiokai, aê he vehine. Ta âua vai e hano nei me i Hanapuoo. E haapī i òto o te ùmuùmu kohe. Aê âua i ìte i tēnei vai i Vaipoo. Tifatia teâ ana me te pōhue… » I tītahi â, ua hano Paoa i te èitano kohi. I to īa tihena io teâ taha, u pepeù īa i te pōhue. Eīa i òto tēnei ana vai. Ua uu īa e tiòhi. Ua inu, he vai mea ìna pīkavakava. Aî hakaìte ia Tehaanau i tēnei vai. Ua àuàu i te vai, a tahi a hua io te taha nohona.

« I hea òe i te àuàutia ? » 

« I to he tai ! »

   Aòè īa i hakaìte i te vai. E aha à, paotū te ùa â, e hano âua i te vai. Tihe i te â e hano i te vai ma ùna o te kaavai, i Hanapuoo, u peàu te hoa :

« A hano òe, a noho au. » 

   Ua naò tītahi i Hanapuoo i te vai, u èka te hoa. Mea à, ua taha i to he ana Vaipoo no to īa vai àuàu. Ua hua mai Tehaanau me i ùna me nā ùmuùmu kohe vai me te peàu : 

« Aia, a àuàu mai i to vai. »

U haahua te hoa :

« A vai pu, u àuàu au i te tai. »

grotte avec source2

   Atii anatu, mai à e, ua hua mai Tehaanau me i ùna. Aî tihe ma ùna, ua hua mai, no te hano e moioè.

   Tihe mai na io te faè, aê he mea. I no he one, ua ìte e taha nei i tītahi kēkē. Me to īa hee pūnana ma hope atu. Naò anatu i no he ana me te maa pōhue. U taha mai te hoa ma hope anatu. Te tihena io te ana, ua ìte i to īa hoa e àuàu nei i te vai.

    E aha à, ua hua io te faè, koè e hakaìte ia īa. Too i ta īa tau ùmuùmu kohe vai, ua fiti. To īa fititina, aê īa i hua hakaùa mai, èka anatu i Hanapuoo. A tiaì a Paoa, ua pō, aê tihe.

Oìoì aè, ua fiti, tihe i Hanapuoo, ua pō. Aê he ènata. E vai nei te ùmuùmu kohe io te ùa vai. Tihe i no he ivi, fiti anatu Tehaanau. Tihe io te keâ me te puta. Ia pāìa anaè teâ keâ, u peàutia o Paoa me Tehaanau. Oia anatu te hana, e èe, ia tihe te hoa i tītahi kēkē, ua èe, tihe i Ouia. I èià, aî ìtetia i hea. I èià, u opuu tēnei ènata.

© Te Haè tuhuka èo ènana - Académie marquisienne – Oaoamanu/octobre 2021

Propulsé par CComment